Synopse

Pachová stopa jakožto důkazní metoda v rámci trestního řízení byla vynalezena v SSSR a následně rozpracována východoněmeckou tajnou policií a hojně uplatňována proti odpůrcům režimu. Od 80. let se pak stala běžnou součástí policejní, ale i soudní praxe, a to i v porevolučním Česku. Nejnovější snímek Zuzany Piussi navazuje na režisérčinu investigativní tvorbu zabývající se problematickou konstrukcí reality a slepými uličkami ve středoevropské justici. Sleduje osudy lidí, kteří usilují o obnovu nespravedlivého soudního řízení, a v návaznosti na to se ptá, zda je metoda spočívající v prokázání přítomnosti člověka na místě činu na základě psem rozpoznaného pachu skutečně nestranná či jak je možné, že pachová stopa mnohdy stačí jako jediný důkaz k odsouzení podezřelých, přestože je zpochybňována vědci.

 „Metoda využívá nesporné citlivosti a rozlišovacích schopností psů identifikovat určité látky ve stopovém množství a v řadě případů má svoji relevanci. Problém nastal ve chvíli, kdy ji česká justice a policejní aparát nekriticky převzaly do praxe polistopadového výkonu spravedlnosti a byla ustavena na úroveň klíčového důkazu – jinými slovy, je-li pachová stopa podezřelého označena jako pozitivní, stačí to k odsouzení bez dalších, nebo i navzdory dalším důkazům.“ 

Zdroj citátu: D1Film

Promítání

Obsazení a štáb

Galerie